17.12.2007, 16:52 | Zobrazovat výběr fotek Čína  Muzika  

Čínské pogo, vinyly a zlomené beaty

"Co to máš na tričku," zeptal jsem se čínského teenagera a zvědavě čekal, co na to řekne... "Netuším," dostalo se mi napůl očekávané odpovědi. Ještě jednou jsem hodil oko na jeho hruď, kde byl v křiklavých barvách vyobrazen Kurt Cobain svíjející se v extatické křeči na pódiu a nad tímto výjevem se skvěl nápis "NIRVANA". "Co to tedy je," zeptal se mě. "Ále, jedna punková kapela z Ameriky," odpověděl jsem neurčitě... "Co je to punk...?"

Je to dost humorný paradox. Spousta Číňanů nosí trička s různými západními motivy a nápisy, ale řekl bych, že tak 50% (nutno počítat i rolníky)si tu latinku ani nepřečte a ti co si ji přečtou zase nemají ani páru o co se jedná... Holt továrny občas taky asi vykazují větší produkci, než je poptávka, a tak spousta zboží skončí na domácím trhu. Ale tento příspěvek není ekonomickou analýzou, vraťme se k další veselé příhodě.

Za chvíli jsem nastoupil do autobusu a děvče na sedadle vedle mě si za doprovodu karaoke obrazovky instalované nad hlavou řidiče (jsou skoro v každém autobuse) broukalo refrén jedné čínské popové kapely, který zněl "Take me to your heart, take me to your soul..." (zbytek si nepamatuji). Anglicky nerozuměla ani slovo... Když "skladba" dohrála a obrazovka zhasla, vytáhla mobil s podporou videa a pustila si nemlich ten samý klip a srdceryvně zpívala dál... Celý text kromě refrénu byl čínsky. Tohle je kromě poměrně často děsivé jízdy na hranici možností stroje i řidiče, věčně přecpaného prostoru a nespočtu průtahů kolem odjezdů další věc, ze které vám taky může hrábnout... Zvláště když má řidič jenom jedno VCD, které obsahuje 10 "pecek", které neúnavě točí dokola po celou dobu jízdy. Ta může klidně trvat i 10 hodin.

"Tak takhle nějak vypadá čínská hudební scéna dvacáteho prvního století," povzdychnete si. Prakticky odevšaď na vás prýští popová kultura. Pokud čekáte, že na nějakém široké veřejnosti dostupném místě (autobus, metro, blabla) uslyšíte alespoň pár akordů či beatů nějakého byť jen trošku okrajového žánru, nebo uvidíte upoutávku na nějakou z tohoto pohledu zajímavou akci, budete šeredně zklamáni. Po těchto věcech se musíte pídit sami. Možná pak v nějakém oslizlém průchodu najdete vylepený plakát upozorňující na koncert nějakých Nine Inch Nails v Pekingu.

To budí dojem, že Číňané neposlouchají nic jiného, než tyto odporně růžovosladkokyselé, syntetizéry důsledně znásilněné a ze západu poměrně často vykradené melodie. Do západního povědomí prosáknul opravdu jen zlomek informací o umělcích, kteří se rozhodli jít svou vlastní cestou. Kdo slyšel o Cui Jianovi? Asi jen hudební odborníci a ti, které tato scéna zajímá. Ovšem tento prvotní dojem, který se už asi stal i stereotypem, není až zas tak oprávněný a pravdivý...

Pamatujete ještě na koncert Rolling Stones v Šanghaji? Vyprodáno rozhodně nebylo, dorazili na něj místní byznysmeni, většinou cizinci... V Číně prý "stouny" prý málokdo zná... Celá kapela se podivovala, jak je to jen možné a celý hudební svět nechápavě kroutil hlavou. Když si uvědomíme, že čínská rocková scéna celkem nedávno vstoupila teprve do své třetí dekády, nezbývá než konstatovat, že se opět tak trochu ukázala naše ignorace a arogance...

V následujícím příspěvku budu mluvit o "alternativní scéně" v Říši středu (čín. 另类音乐 [lìnglèi yīnyuè]). Je nutno vymezit tento pojem v čínském slova smyslu, protože je v mém podání odlišný od toho euroamerického. Za alternativní či okrajové považuji skutečně všechny hudební žánry kromě popu, tedy i rock. A naopak když budu mluvit o "hudbě", budu tím myslet prakticky všechnu "kvalitní muziku" - samozřejmě toto vymezení se čínského popu netýká. Nebudu se detailně zabývat historií, spíše poskytnu zdroje. Koho to zajímá, ten si jistě rád zaserfuje na vlně informací, které internet poskytuje.

Fenomén Myspace.com

Tento server se stal opravdu mocnou zbraní poslední doby co se komunikace, ale i sebepropagace týče. Každý si tam může (zatím) bezplatně založit profil a zapojit se do komunity lidí se společnými zájmy, hudebním a filmovým vkusem, životním stylem a bůhví čím ještě... Toto se taky týká kapel, které do svého profilu nahrávají hudební soubory mp3 a též se sdružují v kolektivech a skupinách pomocí přidávání přátel, což je základním principem fungování tohoto portálu. Tvoříte tak sítě a mosty mezi lidmi či skupinami lidí.

Dá se tedy říct, že pokud máte svůj oblíbený hudební žánr a najdete si na Myspace.com svou oblíbenou kapelu, je dost pravděpodobné, že přes jejich přátele najdete spoustu formací, které hrají podobný styl hudby. A zase přes jejich přátele sklouznete třeba k dalším žánrům, které se vám zalíbí a začnete je poslouchat.

Toto funguje i v čínské mutaci portálu - Myspace.cn. A právě díky tomuto serveru jsem objevil 90% níže uvedených kapel. Byl bych sobec, kdybych neuveřejnil link na Francouze pod pseudonymem "Li Lanxi" a na jeho blog o současné čínské hudbě, který mi též dobře posloužil. A samozřejmě nesmím zapomenout ani na Youtube.com, kde jsem shlédnul množství klipů a videí. Zajímavou stránkou je také The Internet Chinese Music Archive, jejíž přínos ale asi ještě docením později...

Čínský hudební trigram

Samozřejmě většina okrajového hudebního podhoubí prorustá "podzemními" prostory v hlavním městě Pekingu. Lehce pozadu, podle mého názoru, pokulhává nejvíce pozápadněné čínské město Šanghaj z důvodu jisté "neautenticity", protože hodně tamních umělců zpívá anglicky a kapely jsou dost často "hybridní", tzn. že část jejich sestavy tvoří cizinci. Ale i toto je cenný aspekt westernizace, protože většinu vlivů převzali čínští hudebníci právě od zápaďáků, kteří do země přijížděli v 80. a hlavně v 90. letech minulého století. Nicméně i v této moderní megalopoli se najdou ryze čínské projekty. Třetí složkou je "jihočínské L.A." - Kanton.
Údajně je proslulý svou scénou elektronické hudby, ale popravdě řečeno moc vláken pavučiny, které by sem měly vést, jsem na internetu nenašel. Ostatní města trošku zaostávají, což ale neznamená, že by se tam nic nedělo. Jen komunity nejsou tak velké a kdo se chce prosadit musí dříve nebo později stejně do Pekingu či Šanghaje.

Hongkong ve svém přehledu nezmiňuji. Několik formací tam sice mám, ale protože bylo toto město po 99 let britskou kolonií, je tamní scéna dost specifická a podobná té anglické. Detailně se jí tedy zabývat prozatím nebudu, i když už deset let opět patří Číně.

Yinyue v praxi

Údajně v Pekingu existují dnes už kultovní místa, kam jít za kvalitní muzikou. Stejně tak je to i s obchody s nosiči. Nečekejte, že půjdete do supermarketu s hudbou àla Bonton a pořídíte něco vyjímečného. Tyto obchody a jejich sortiment spíše připomínají McDonalds. Obal ještě vypadá celkem obstojně, ale obsah je stejný jako všude jinde a výsledná chuť mdlá a plytká - asi jako když jíte hlínu s pískem... Konkrétní adresy klubů a prodejen neznám, ale možná je časem doplním, nebo je doplní někdo jiný do diskuse...

Samozřejmě se pořádají i festivaly a po Číně fungují i labely (např. ChinaVibe Records), které hudbu vydávají. Některé také pořádají své vlastní akce, kde umožňují kapelám, které mají pod svými křídly, aby se předvedly. Nesmím zapomenout také na různé umělecké skupiny, které také hrají nezpochybnitelnou roli v prezentaci alternativní kultury. O jednotlivých takovýchto událostech se zmíním až u následujícího výčtu hudebních žánrů.

Rock (摇滚乐 [yáogǔnyuè]), punk (朋克 [péngkè]), grunge, heavy metal (重金属 [zhòngjīnshǔ]), garage, shoegaze, indie atd...

"Chinese independent rock music scene is phenomenal," ujišťuje nás reportérka Yan Yang ve svém příspěvku "China Rocks". Bohužel o tom jen málokdo ví. Jak správně poznamenává, jejímu dědečkovi, rockerovi Cui Jianovi (wiki, web, myspace, klipy), je teprve kolem čtyřiceti let, samotné čínské rockové scéně něco přes dvacet... Samotný praotec rock'n'rollu v Číně je kapitolou sama pro sebe. Spolu s dalšími "klasiky" v oboru, jako jsou např. He Yong, Zhang Chu a Dou Wei by toto téma vydalo na samostatnou dizertační práci... Cui Jianova popularita v těchto kruzích v Číně neupadá, naopak... Možná i proto jsou tolerovány jeho mnohdy "více než lehce" kontroverzní texty.

Dále ve své reportáži slečna Yang zmiňuje dnes již i v USA populární "hlas mladé čínské punkové generace" - kapelu Brain Failure (web, myspace), lídry šanghajské scény Crystal Butterfly (článek) či velitele kantonské multižánrové armády Wang Leie, o kterém ještě bude řeč v sekci o reggae a dubu... Mě osobně dále zaujala formace Xie Tian Xiao and Cold Blooded Animals (klip 1, klip 2, klip 3, klip 4 - fenomenální záležitosti) - údajně nejslavnější čínský grunge, dále Banana Monkey, kteří hrají poctivý garage rock, podobně jako nanjingská kapela July 16th, která své jméno odvozuje od stejnojmenné básně, kterou složil jejich člen. Zajímavé je i uskupení Cotton Cloth původem z provincie Ningxia - není totiž zcela obvyklé, že by se kapela okresního formátu vryla do podvědomí milovníků hudby např. v Pekingu. Do stejné sorty řadím i partičku The Los s provincie Anhui.

Milovníci metalu a tvrdší hudby vůbec by rozhodně neměli opomenout Tang Dynasty (myspace, klipy), kteří jsou jedni z prvních pionýrů ve svém oboru, zajímavá je hongkongská formace Chock Ma (戳麻), která občas balancuje i na hraně jiných stylů, než heavymetal... Rozhodně bych nerad zapomněl na pekingský metalcore (ať je to cokoliv) jménem YAKSA a do industrialu sklouzávající patrioty (na jejich myspace není snad ani slovo anglicky), kteří si říkají EXITA (曹阳与).

Mezi "indie" u mě jednoznačně vede šanghajská dívčí arcipodivnost, kapela Hang On The Box... Řekl bych, že takhle nějak podobně asi vypadalo počáteční stádium u nás velmi populární japonské electropunkové skupiny Papaya Paranoia. SuperVC hrají zajímavou všehochuť, sami se charakterizují jako rock-indie-alternative, takže těžko popisovat... Snapline, kteří jako své motto mají "let the false pornostar spining in" jsou maximálně inspirující pro ty, kteří chtějí bojkotovat vše současně čínské :-).

Bohužel jen velmi málo jsem zjistil o (údajně) kultovních skupinách, jako jsou Wood Pushing Melon (木推瓜) a Youdaoshe. Částečně už zanikly a sehnat materiál je velmi těžké.

Další kapely, o kterých se detailně rozepisovat nebudu, ale to neznamená, že nestojí za poslechnutí: 21g, Believers, Dirt star, Carsick cars, SUBS...

Samozřejmě, že rock by nebyl rockem bez pořádných festivalů... V Číně jich není málo, jak by se mohlo zdát. Mezi nejslavnější patří (nebo patřil) pekingský Heineken Beat a mezi nejstarší se řadí Snow Mountain Music Festival (klipy), několikrát po sobě uspořádán v nádherné přírodě provincie Yunnan... V současné době je asi nejpopulárnější MIDI Beijing festival (web, klip 1, klip 2), který pořádá organizece pro podporu a rozvoj moderní hudby (nebo jak jinak ji příhodně nazvat... :-)

Spoustu informací najdete na serveru "Rock In China", který disponuje kvalitním a efektně vyvedeným wiki systémem... Koneckonců, pokud některé pecky chcete slyšet v revivalovém podání naživo, můžete zajít na koncert pražské kapely Kungpao. Ale pozor, moc často nehrají.

Folk (民间音乐 [mínjiān yīnyuè]), Folkrock, Jazz (爵士音乐 [juéshì yīnyuè])

Zde budu stručný - folkových, ve smyslu lidových kapel, jsou v Číně mraky, stejně tak jako v každé jiné zemi. Ale folkařů typu K. Plíhala je tam poskrovnu. Mezi takové ohrožené druhy se řadí se svými melodiemi Wang Yu Qi a pekingský Xiao He. Velmi mě upoutal projekt Litieqiao, který ovšem působí v norském Oslu a je jediným alespoň trošku jazzovým počinem, který jsem našel... Wu Fei zase kombinuje tradiční strunné nástroje s progresivní
elektronickou hudbou, Xiao Dong Wei se zase obejde bez této moderní složky a je věrna tradicím...

Hip-hop (嘻哈 [xīhā]), rap (说唱 [shuōchàng])

Že v budoucnu vyměníme "osmahlé černé bratry ověšené zlatem z bronxkého ghetta" za "vychrtlé soudruhy z hutongu, kterým odevšaď plandá nefrit"? Nereálné to není, hiphopová kultura zasáhla jak Jižní město, tak i Čínu. Jen se v textech moc nezpívá o pálení brk a děvkách, spíše o nové hudební vlně, kombinované s refrény typu "China stand up yo" a jim podobné. Možná v budoucnu dojde i na slavné tchangské básníky, když už je rap nazýván "moderní poezií". Mezi nejznámější mistry svého oboru patří DJ Wordy, FK Moses a vůbec celá parta okolo Phoenix Cry a Kirby Lee. Zdaleka nejslavnější a nejkvalitnější se mi jeví Young Kin, který ke kvalitnímu podkladu přidává i neméně kvalitní hlasový a především textový projev. Velmi zajímavý je Paul KZ, kazach žijící v Urumči, který svůj text zpívá (patrně) v ujgurštině, která v jeho podání zní jako pořádně nazlobená výpověď o neblahých poměrech... Rád bych viděl překlad...

Reggae (雷鬼 [léiguǐ]), dub, ska

"Číňané nemají rádi reggae, je to na ně moc pomalé. Cokoliv jde pod 120 bpm je uspává," dočteme se v rozhovoru s provozovatelem pekingského reggae baru, která je zasvěcena Bobu Marleymu... A skutečně je to pravda. Kromě prvků ska u Brain Failure jsem nikde na nic ryze čínského nenarazil. Pouze jsem se dočetl o příspěvku Číňanů, kteří se odstěhovali na Jamajku a tam pomáhali rozdmýchat reggae mánii (článek 1, článek 2). Údajně nebyl rozhodně malý. Na serveru amazon.com je k dostání kompilace Chinese Dub Soundsystem, ale ještě ji nemám, tak nemohu posoudit.

Jedna naděje ale existuje - už u rocku jsem se zmínil o multiinstrumentalistovi Wang Leiovi (web 1, web 2) z Kantonu. Tento bývalý skladatel opery ze sečuánského Čcheng-tu nahrál s francouzskou kapelou High Tone CD a dokonce s nimi absolvoval turné po Číně. CD je směsicí experimentálního dubu a čínské tradiční muziky a musím říct, že je výborné! Rozhodně v posledních měsících jedno z mých nejoblíbenějších... Takže - jen tak dál, protože čínské tradiční motivy do dubu sednou jak vyšité... (chtěl jsem říci "sednou jak prdel na hrnec", ale přišlo mi to moc sprosté...)

Elektronická hudba (电音 [diànyīn]) - drum&bass (鼓与贝斯[gǔyǔbèisī], breakbeat (碎拍 [suìpāi]), triphop, house (浩室 [hàoshì]), techno

V této "složce" je hledání vůbec nejtěžší, protože elektronika se často promítá do popu, o kterém slyšet nechceme. Dokonce existuje organizace CEMC (Center for Electronic Music in China) - jak vidno, Číňané sdruží do různých šuplíků, organizací a spolků téměř vše... Tato organizace se ale snaží sdružovat a podporovat nadějné umělce - ne z hlediska zisku, ale z pohledu originality a tvůrčího snažení... Někteří z následujících umělců z její líhně vyšli...

Ayo_Chen je z Xi'anu a jeho hudba mi přijde nejméně... Jak to jen říct... Propracovaná... Asi... Bei Bei je zase z rodiny "ouvrsís čajnýs" a neváhá svůj Gu Zheng (čínská citera) zapojit i do drum&bassových a hiphopových beatů... Shao Yanpeng (a.k.a. Dead J) dělá velmi inteligentní směsici electra a alternativy, která se příjemně poslouchá. Hodně se mi líbí trojlístek Emcore, eMaViSioN a Meng Qi (blog, myspace) - první zmiňovaný hraje downtempovou EMO klasiku, druhý důsledný a originální triphop a poslední veselý drum&bass. Když už jsem zmínil d'n'b, tak je potřeba představit projekt iLoop, který už nasbíral spoustu zkušeností při vystupování na různých festivalech, po celé pevninské Číně. Méně zkušený R3 je zatím dost nevyzpytatelný, ale potenciál snad má. Čím dál tím více populární house hraje šanghajská DJka Niuniu, jeden z mála technařů, kteří hrají své sety naživo si říká LIman... Našel jsem též něco jako mailinglist na různé d'n'b a jungle sessions v Pekingu...

Elektronická hudba - noisecore a jiné děsivě ulítlé subžánry

Gameboycore - zní vám to jako hudební styl? Taky jsem na to vytřeštil oči a později si málem odprasil ušní bubínky. Něco takového snad může fungovat jen v Asii... A světe div se, je to nesmírně populární. Osobně si sebe nedokážu představit, jak se kroutím v extázi při pípání, které se line z reproduktoru mé herní konzole, ale budiž...

Mimo toto existuje ultraalternatvní odnož - noisecore... Jedná se vpodstatě o směs různých, víceméně rušivých zvuků, v nichž logiku vidí snad jen sám autor... Většinou je tento subžánr spojen s nějakými happeningy či výstavami moderního umění, např. na festivalu Get It Louder (web, klip), který se každoročně koná v Pekingu, Šanghaji, Kantonu a Čcheng-tu, nebo na již pravděpodobně zaniklém Sounding Beijing. Vznikla celá řada značek (nesnáším slovo "label" už od dob, co ho začli omílat na Radiu 1), která tyto umělce podporuje, např. 2pi records, Shasha records a Noise Asia. Od těchto organizací najdeme stopy k nezávislým umělcům a designérům, jako je např. Jin Shan a skupina 8gg... Rád bych také upozornil na internetový magazín ("webzine") Chinese New Ear, který se věnuje elektronické muzice v celé své šíři.

A teď už k těm hudebním provokatérům. Mezi nejznámější firmy patří Li Jianhong, Yan Jun a Wang Changcun. Abych jim nekřivdil, tak musím podotknout, že se i něco dá poslouchat... :-). Lépe z toho pak vycházejí dvě seskupení - Shanshui a The Antitode a po různu v nich působící umělci - B6, Kulyfile, me:mo, Nara, Sid_ned, Zen Lu a další...

Rozhodně jejich práci neodsuzuji, ale pokud to půjde tak daleko, že se začne pařit na pc-speakercore, tak nevím nevím...

Závěrem

Určitě jsem nepopsal celou čínskou hudební scénu. A mnohdy jsem jistě nezmínil ty úplně nejznámější kapely. Na to týden "lehkého průzkumu" nestačí... Celý tento příspěvek ani nemá být nějakým odborným pojednáním o této problematice, je výsledkem mého zájmu ve volném čase. Proto taky omluvte kostrbaté formulace, kterých je text určitě plný. Celé to ze mně vypadlo během tří hodin, napsal jsem to na jeden zátah...

Pro ty, kteří se prokousali až sem mám odměnu, protože si ji určitě za to utrpení zaslouží... Jedná se o slepenec tracků, které jsem na internetu posbíral - od rocku, přes hip-hop a elektroniku až po jazz. Je to důkaz, že antipopové hnutí má v Číně velkou budoucnost a jen tak se nehodlá vzdát... :-)

Samozřejmě kdyby někdo zjistil něco zajímavého, našel nějakou "kykés" skupinu nebo jen odkaz se zajímavými informacemi, ať se neostýchá a realizuje se v diskuzi...

Diskuse k příspěvku

  1. shylock

    25.03.2008, 23:09

    Doporučuji tento článek: Malé okýnko do čínského rocku... http://tsu.bloguje.cz/621591-male-okynko-do-cinskeho-rocku.php

  2. johmen

    22.03.2008, 11:12

    moja reč. piš, barde!

  3. löwaak

    20.03.2008, 23:57

    Pridej neco! Tva stranka umira, uz jsi nic nepridal buhvi jak dlouho!:)

  4. divine.visions

    18.12.2007, 22:16

    V čínské hudební scéně se nevyznám a proto byl pro mě tento článek "an eye-opening experience". Skvělé počtení, díky! Vždycky jsem si říkal, že z miliarda lidí předse nemůže poslouchat ty, s prominutím, shity, co hrají v každé druhé čínské restauraci, jen jsem nikdy neměl dost času a motivace abych našel něco z čínského undergroundu, co lahodí i euro-americkému (sl)uchu. Poslechl jsem si něco z tvého výběru a s nadšením konstatuji, že pár tracků tam je skutečně neskutečně dobrých (př.: Meng Qi - Vernal My Merry Season, SuperVC - Arctic Glacier, SuperVC - Athens Calling (RMX), Paul KZ - Kazakh)...

Odpověď

*

(43088)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2018. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.