Jak léčit a úspěšně vyléčit kožní leishmaniózu

Před lety jsme si s mou tehdejší přítelkyní vyjeli na měsíc na Filipíny. Vždy kolem třetí odpoledne se sněhobílé pláže proměnily v rejdiště titěrných písečných mušek (angl. „sand flies“). Kousnutí těchto mušek je o to zrádnější, že zpravidla není vůbec cítit a jeho následky se projeví až za několik hodin (zpravidla večer) velmi svědivým bolákem. Tyto mušky přenášejí leishmaniózu, která má lehčí kožní a poměrně závažnou viscerální formu. V oblasti Filipín však převládá prvně jmenovaný druh. Do jednoho dne se tak v místě vpichu objeví puchýřky naplněné sytě žlutou tekutinou. Ty je pak nejlépe „rozedřít“ sterilní hrubou gázou a desinfikovat jódem či betadinem. A toto se musí dělat pravidelně, dokud infekce z rány zcela nevymizí.

Tady končí teorie, která je široce dostupná na internetu. Co ale dělat, když na jeden z těch vpichů zapomenete? Vývoj nemoci je poté rampantní. Do několika dní se vytvoří prstenec žlutých puchýřků okolo místa vpichu, jehož průměr roste geometrickou řadou. Rychlost síření závisí také na imunitním systému jedince. Ač jde u kožní formy o poměrně neškodnou záležitost, tak přesto je psychická zátěž na nositele enormní. Postižené místo vypadá skutečně odporně, svědí a tento „prstenec“ může dosáhnout průměru až 20 cm (viz ilustrace níže v galerii).

A přesně to se stalo mé tehdejší přítelkyni. Naší první reakcí bylo jít na kliniku tropické medicíny. Leishmanióza je ve třetím světě poměrně rozšířenou chorobou, a tak by jeden čekal, že i zdejší medicína nabídne nějaké řešení. Nestalo se tak. Byla nám dána univerzální kortikoidní mast s tím, „že to přejde samo“. Nepřešlo, infekce se rozšiřovala a vypadala, řečeno s notnou dávkou eufemismu, čím dál tím méně esteticky. Museli jsme tedy najít alternativní řešení. Kortikoidy jsme opustili téměř okamžitě, protože toto svinstvo neléčí příčinu choroby, avšak pouze její následky. Další nástroj pro pěstování chronických pacientů pro farmaceutický průmysl.

Předně musím říci, že nejsem fanatik do alternativní léčby. Západní medicínu nezavrhuji. Na některé choroby holt pomohou jen antibiotika. Nicméně v tomto případě byla západní medicína krátká, a tak bylo potřeba šáhnout do rezervoáru ozkoušené lidové moudrosti. V jednom článku mjr. MUDr. Romana Šindeláře, který má s chorobou bohaté zkušenosti např. z Afghánistánu, jsem našel zmínku, že parazité způsobující leishmaniózu nejsou odolní proti vyšším teplotám. Na jiných stránkách jsem se dočetl, že je možné je hubit artemisinem (konkr. výtažky z rostliny artemisia annua, která má skvělé účinky v boji proti parazitům, mj. malárii). Když uděláme syntézu těchto dvou přístupů, co nám vyjde? Nahřívání rozpálenou lžičkou a omývat výluhem z pelyňku? Ne. Ideální řešení přinesla pelyňková moxa – tradiční to součást široké koncepce tradiční čínské medicíny. Museli jsme ji kvůli nepříjemnému zápachu aplikovat venku – cca 3x denně jsme místo zahřívali po dobu 10-15 minut (pozor – ne tak, abychom popálili či jinak poranili kůži), roztáhlé póry jsme potom potírali berberinem (konkrétně směsí YBE). Do několika dní začala infekce ustupovat. Do dvou týdnů léčba kožní leishmaniózy zabrala, prstenec tvořený puchýřky zmizel a zbyl pouze bílý, hojící se střed a pár stroupků, které se rychle zatáhly. Do dvou měsíců zbylo na místě prstence bílé místo, které poté do jednoho roka zmizelo. Zůstal jen jemný pigmentový nádech tmavší barvy. Žádný horor, jaký popisovali lidé na internetu s dvaceticentimetrovými svědivými „koláči“ na končetinách a zádech se tak nekonal... Úspěch! Všechno co potřebujete je trpělivost, svědomitost a pravidelnost.

Toto léto leishmaniózou onemocněla moje kamarádka žijící v Austrálii, patrně si ji přivezla z jednoho tichomořského ostrova. Doporučil jsem ji stejnou léčbu, která opět zabrala. Proto jsem se rozhodl o tuto metodu podělit na svém webu. Celá klinika tropické medicíny se tak může jít bodnout. Pořád slyším názory na to, že teď v době internetu je lékařem každý. No ano. Když ale nemáte jinou možnost, tak k jakému jiném prostředku se máte uchýlit? Doktorům by tak neškodila troška tvořivosti a schopnosti vymanit se z tenat zastaralých pravidel a příruček (např. do jižní Číny fakticky antimalarika nepotřebuji). Ale to se netýká jen doktorů...

Diskuse k příspěvku

  1. karosh

    27.02.2016, 15:56

    Taylor: Thank you for telling me! My friend lived on NZ, but she probably contracted this parasite somewhere else in the Pacific Ocean. I corrected my statement. Feedback appreciated!

  2. Taylor

    08.11.2015, 04:24

    New Zealand doesn't have this parasite. I think you must've been mistaken as to what country your friend contracted leishminiasis.

  3. Michael Forrest

    26.11.2012, 16:14

    Here's my page about leishmaniasis and my efforts to cure it: http://www.dragonfly75.com/leish/leish.html

  4. karosh

    06.09.2012, 22:20

    Well, it's a big mistake to miss El Nido just because of sandflies. There is also a risk of malaria, although it's kind of low. If the disease is not deadly, then it's treatable! :) Dunno about the medication. There are also two types of Leishmaniasis. Visceral is much more severe and if untreated, it can be fatal... This skin form should be treated locally, not by swallowing by some wide-range effecting pills, that's my opinion...

  5. Vlado

    06.09.2012, 15:28

    You know, these damn sandflies and similar pictures made me decide not to go to El Nido in Palawan.. Good thing to know that in a worst case scenario, you can treat these bites with some on-the-spot woodoo. I read somewhere, that there is a western style medication for these bites and if you apply it in the erarly stages, the symptoms should ease off very soon with no scars or marks at all.

Odpověď

*

(35306)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2017. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.