Tohle je moje otevřená pracovna. K nahlédnutí jsou k dispozici moje (ne)publikované texty. Třeba něco zachytí Vaši nebo Googlovu pozornost.

Pomocí barbarů ovládat barbary: Postavení tusi v oblasti Liangshanu

Práce se zabývá analýzou podoby politiky nepřímé správy jihosichuanské periferní oblasti Liangshanu, kterou se císařský dvůr snažil implementovat skrze dědičné úřady jím dosazených místních vládců (čín. tusi či tuguan). Využívá informací, které pocházejí především z pramenů v klasické čínštině (oficiální historie, místní kroniky, etnografické studie a další dokumenty) a z literatury v českém, anglickém, francouzském a čínském jazyce. Je rozdělena na tři vzájemně související části. První kapitola nastiňuje původ, proměny a vývoj nepřímé správy periferních území ležících v oblasti jihozápadní Číny, jejímž vrcholem byl „režim místních vládců“ (čín. tusi zhidu), pomocí kterého centrální dvůr ovládal periferie své říše za vlády dynastií Yuan, Ming a Qing. Tento popis pokrývá zhruba rozmezí od období Válčících států (5. stol. př. n. l.) až do počátku 20. století. Druhá část práce je věnována geografickému, historicko-politickému a etnohistorickému popisu oblasti Liangshanu. První a druhá kapitola společně vymezují teoretický rámec pro závěrečnou část. Třetí kapitola je dále rozdělena do čtyř bloků a poskytuje etnohistorický popis několika reprezentativních úřadů místních vládců a genealogií rodů, které je ovládaly. Analyzuje postavení místních vládců v rámci a vůči tradiční společnosti liangshanského etnika Wumanů (především vůči místní aristokratické společnosti „černých kostí“), a také jejich vztah k centrálnímu dvoru z pozice úředníka. Dále poukazuje na rozpory mezi teoretickým projektem režimu místních vládců a jeho praktickým fungováním, jakožto i na vztahy, které měli místní vládci mezi sebou v rámci území Liangshanu a ojediněle též mimo tento rámec. Práce dochází k závěru, že v Liangshanu panovaly výrazné rozdíly mezi teorií a praxí v oblasti pravidel režimu místních vládců definovaných císařským dvorem, což bylo dáno odlišnou strukturou wumanské a čínské společnosti, a císařský dvůr musel těmto rozdílům svá pravidla přizpůsobit. Práce je první svého druhu v českém akademickém prostředí, přináší proto i vhodnou českou nomenklaturu pro klíčové termíny používané v zahraniční literatuře v souvislosti s danou problematikou.
16.08.2014, 14:30

Obraz barbarů v pramenech čínského starověku

Práce se zabývá vývojem čínského pohledu na okolní národy v průběhu formativního období čínské civilizace, tedy od doby vlády dynastie Západní Zhou (cca 1045 - 771 př. n. l.) až po dobu dynastie Západní Han (206 př. n. l. - 9 n. l.), která proces formování jednotné Číny dovedla ke konci. Hlavní část práce představuje obraz barbarů v jednotlivých obdobích a textech čínského starověku, přičemž klade důraz hlavně na proměny přístupu k okolním národům v průběhu doby, na změny jejich obrazu a též na faktory, které mohly mít na tento přístup vliv. Důležitou částí práce je rovněž charakterizace kulturních stereotypů, které se v obrazu barbarů objevují, protože se Číňanům jevily při popisu odlišností jako relevantní.
16.08.2014, 14:23

Ve výhni debaty o čínském národním charakteru: O vlivu Arthura H. Smitha na Lu Xunovo myšlení a dílo

V dějinách 20. a 21. století byl A Q již nesčetněkrát prohlášen za mrtvého. V roce 2007 nicméně čínské autority rozhodly o tom, že několik Lu Xunových prací, mj. i "Pravdivý příběh A Q", bude vymazán ze středoškolského seznamu povinné
četby. Toto dokazuje, že otázka čínského národního charakteru stále žije a stále je tu prostor pro diskuzi.
16.08.2014, 14:21

Kulturní revoluce v Tibetu (Incident v okrese Nyemo)

Lidské duše mají mnoho netušených zákoutí. V letech 1968 a 1969 se v okolí Lhasy, konkrétně v okrese Nyemo otevřela cesta do jejich nejtemnějších hlubin. Vcítit se do myslí aktérů Kulturní revoluce asi není možné, můžeme poslouchat jen výpovědi pamětníků a stejně se zdráháme uvěřit. Kulturní revoluce v Tibetu tak, jak ji popsal Melvyn C. Goldstein ve spolupráci s Ben Jiaem, Tanzenem Lhundrupem a desítkami informátorů, připomíná dějovou linii filmu Apocalypse Now režiséra Francise Forda Coppoly. Ten v tomto kultovním snímku načrtnul obraz úpadku
lidství a fatální poruchu smyslu pro interpretaci reality v souladu se schopností rozlišit mezi dobrem a zlem v prostředí absurdní války. Coppola natočil fikci, události v okrese Nyemo se doopravdy staly. Děly se dříve a dějí se i v současné době. Namátkou můžeme jmenovat taipingské povstání v jižní Číně z poloviny 19. století,
nebo jména jako Joseph Kony či Alice "Lakwena" Auma a její „Hnutí Ducha svatého“ z oblasti severní Ugandy.
16.08.2014, 14:19

Různé žánry čínské literární kritiky (hlavně doby Song – Ming) a jejich ekvivalenty v evropské literární kritice

S výrazem „ekvivalent“ bych však přece jen zacházel opatrně, geneze jednotlivých textů byla totiž značně ovlivněna prostředím a událostmi, které jsou značně specifické pro jednotlivá civilizační prostředí. Spíše jde o náznaky
a styčné body, které existují i v rámci jednotlivých žánrů mezi sebou.
16.08.2014, 14:17

Shanhaijing 山海经 – Klasická kniha hor a moří

Celkem monotónní a suchý popis míst a bytostí je tu a tam přerušen překvapivým a zábavným detailem. Není to jediný důvod, proč se domnívám, že Shanhaijing určitě stojí za přečtení, jeho širší dostupnosti však brání skutečnost, že dosud nebyl přeložen do češtiny.
16.08.2014, 14:15

Čínský jihozápad ve starověku (dynastie Nanzhao a království Dali)

Jihozápad Číny, což je dnešní území provincie Yunnan, je velmi pestrý, zachoval si řadu svých jedinečných rysů i odlišností, včetně velké dávky tajemna a magičnosti. Nanzhao je podle mého názoru jeden z nejpozoruhodnějších a pohříchu také nejvíce opomíjených státních útvarů v čínských dějinách. Přesto dokázalo společně s navazujícím Dalijským královstvím na více než 500 let sjednotit několik desítek etnických menšin pod svou kontrolu, což jistě byl a bezpochyby stále je velmi obtížný úkol. Proto by si veškeré zde popsané události jistě zasloužily více pozornosti v západní historiografii. Určitě by měly zaujmout mnohem větší prostor i v takové publikaci, jakou je The Cambridge History of China, přestože jde z hlediska rozsáhlé čínské historie o tématiku napohled okrajovou.
16.08.2014, 14:13

Obraz „barbarů“ v poezii na sklonku Hanů: Cai Wenji

Jelikož napsání třetí básně podle badatelů spadá až do 8. století, lze ji těžko považovat za věrohodný pramen. Podle mého názoru jde spíše o několikanásobnou reinterpretaci životního osudu básnířky Cai Wenji, který už se v dané době
těšil značné popularitě.
16.08.2014, 14:12

Pingnanguo - čínský sultanát v Yunnanu

Je zajímavé sledovat paralely dynastie Nanzhao a
Pingnanguo. Oba státní útvary od sebe dělí přes tisíc let, ale mechanismy, pomocí kterých vznikly, jsou prakticky totožné. Nejdůležitějším nástrojem byla redistribuce moci mezi lokální kmenové vůdce. I dnes vládne v Yunnanu poměrně křehký mír a není vyloučeno, že se v budoucnu dočkáme dalších nepokojů.
16.08.2014, 14:10

Problematika dialektů čínštiny

Přes všechny poznatky, které máme v současné době k dispozici, je míra prozkoumanosti dialektů čínštiny na velmi nízké úrovni a čeká na hlubší probádání. Doufejme, že se v nejbližších letech dočkáme rostoucího počtu odborných studií, abychom tak získali možnost shromáždit ještě více zasvěcených informací o tomto fascinujícím jazykovém komplexu.
16.08.2014, 14:08

Naxiové a tajemství jejich světového unikátu

Žijící kněží praktikující rituály už počítáme pouze po desítkách, navíc jsou v dost pokročilém věku. Mladá generace, která žije spíše současnou popovou kulturou, nemá sebemenší zájem pokračovat v této tradici. Jen málo lidí jiné než naxijské národnosti písmo ovládá. Ti se jej snaží resuscitovat, ale marně, protože dle mého názoru tím, že se už téměř nepoužívá, je dávno ve stavu klinické smrti a nevypadá to, že by se mělo posunout někam dále, než do oblastí teoretického výzkumu a turistického průmyslu.
16.08.2014, 14:06

Daodejing - Problematika nevhodné ideologizace překladu při přenosu díla do jiného kulturně společenského kontextu

Zároveň by se neměly do překladů děl jako je Daodejing uměle implantovat pojmy příliš navázané na odlišný kontext a vyvolávající u cílového čtenáře překladu nevhodné religiózní
konotace. Pokud už se volí z více možností i za cenu posunu významu, který vnímá čtenář originálu oproti čtenáři překladu, nemělo by se účelově měnit zvolené řešení podle momentální potřeby. Tady už není žádné místo pro toleranci. Zejména na příkladu sheng a shengren je jasné, že zkreslení může být velké a může hraničit až s ideologizací překladu, která je ovšem v případě Larra zcela záměrná.
16.08.2014, 14:04
Copyright Jan Karlach 2001 - 2024. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.