Burma Road? Lost highway...

Po probuzeni jsem se vydal na nadrazi koupit listky na vecer do Lincangu, hnusneho provincniho mesta (neco mezi Trutnovem a Tanvaldem). Koupil jsem spaci autobus na sedmou vecerni hodinu. Zbytek dne jsem stravil potulovanim po Kunmingu. Mesto je hooodne pohodove, pocasi tak akorat, zadne vlhko ani vedro, proste "like a cool breeze in west indies", jak by to charakterizovala legendarni hiphopova skupina z Haiti - Fugees. Zatoulal jsem se do krasneho buddhistickeho chramu, jez byl castecne vybudovan na malem jezirku. Byl plny poutniku a zrovna nastala doba modleni, takze jsem shlednul celou ceremonii... Pote jsem pokracoval zpet smerem k hostelu podel ricky, na niz probihaly zavody dracich lodi. Z me neznameho duvodu byla promenada podel reky obsancovana paskou a na jeden metr ctverecny pripadalo zhruba 6 policistu.

Byl jsem velmi zvedavy na spaci autobus. Slychal jsem (h)ruzne historky o postelych delky 120 cm atp., nicmene opak byl pravdou. Luzka byla uzka, ale dalo se na nich perfektne natahnout. Vyfasoval jsem hned prvni postel u dveri, takze jsem si pripadal jak na bobech v ledovem korytu. Primo predemnou bylo celni sklo. Chvili trvalo, nez se cela tahle parada dala do pohybu... Cinane v Yunnanu zjevne nesetri casem, vsechno v klidu a pohode. Asi pet hodin jsme frceli po dalnici a mirne pohupovani busu me ukolebalo k spanku. Pote ale ridic odbocil na jakousi kozi stezku, po ktere jel zbytek cesty prumernou rychlosti asi 100 km/h, dira nedira. Trpela naprava i ja. Poprve jsem zrel Mekong (cinsky nazev Lancang), rozvodneny a zabahneny, nicmene uzoucky a stale jeste "privetivy". Charakter krajiny se prehoupnul do tropickeho "modelu". Palmy, bananovniky, cajove plantaze a ryzova policka. Jelikoz 80% provincie Yunnan pokryvaji hory, z meho okynka se stalo kino, ve kterem jsem videl filmy "Kterak se mlha pres kopce vali" a jeste romantictejsi sladak "Jak slunecni paprsky lechtaji vrcholky v oblacich".

Po prijezdu do Lincangu jsem okamzitel vletel k okynku a vyhadal si listek do mesta Gengma, ktere lezi temer na hranici s "Mnamou", drivejsi Barmou. Behem jizdy jsem videl rozlicne mensiny, kterak drou na polickas s ryzi ci sbiraji cajove listky. Nevim jiste, jestli je to Pu'er, kterym je tato oblast proslula, nejsem odbornik. Zadne marihuanove ci opiove pole jsem neuzrel. Vtipna vlozka nastala po prijezdu na armadni "checkpoint". Vojaci mi s usmevem na tvari vyskubli pas a leteli ho ukazat svym asi dvaceti kolegum. Po deseti minutach hloubani se za mnou jeden z nich prisoural a zeptal se, odkud jsem. Po vysloveni jiz tradicni "nadrcene" vety "wo shi jike ren" (= jsem z ceska) nasadil rozpacity usmev a zeptal se: "to je zeme?". Po kratkem vysvetlovani, ze je to v Evrope, je to mala zeme, je to vedle Nemecka pochopil, zasmal se, vytrhnul pas svym stale konsternovanym kolegum, vratil mi ho, podekoval, zasalutoval a odporoucel se.

Po prijezdu do Gengmy jsem se hned ubytoval... Nemaji tu hostely, pouze hotely, takze jsem zvolil tuto moznost. Za zhruba 130 kc bydlim v luxusnim rozsahlem pokoji s vlastnim vanovym koutem, terasou, obyvakem, loznici a plazmovou obrazovkou. Vysel jsem ven trochu se cournout na trh. Poprve mi dost pripomnel prazskou trznici. Nicmene v jednom rohu jsem objevil prisady tradicni cinske mediciny - zelvi krunyre, "draci krev", kozi kopytka, hadi kost, roh nosoroha a dalsi. Take lide na me koukaji snad jeste vice vyjevene, nez kdekoliv jinde. Ani se nezmuzou na tradicni "heeeloooooooo...? hauaaarjuuu???", proste jenom ziraji, ukazuji, smeji se. Zastavila me zdejsi ucitelka anglictiny a hned chtela e-mail, na trhu mi vnutili par plodu lichi jako "darecek". Po ulicich se prochazi prislusnici rozlicnych minorit - Dai, Lahu, Wa... Napisy na obchodech jsou mnohdy v myanmarstine.

Jsem ale desne urvanej, takze spis nez na dusledny pruzkum to vidim na poradne hluboky spanek... Zitra v 8:30 mi jede bus do Cangyuanu, mesta s velkym prihranicnim trhem a pry spoustou vesnic v okoli k prozkoumani... Jakmile se prihodi neco zajimaveho, vyhledam nejblizsi chysi s pripojenim a dam zase vedet...

Diskuse k příspěvku

    V diskusi zatím není ani jeden příspěvek.

Odpověď

*

(36090)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2018. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.