Louang Phrabang a kourici buddhisti

Z Louang Namtha jsem se rannim busem dokodrcal do Louang Phrabangu, byvaleho hl. mesta stejnojmenneho maleho kralovstvi a dnes soucast svetoveho dedictvi UNESCO. Je to dost turisticke misto, po ulicich se vecer promenaduji byvali kolonizatori z Francie v slusivych vecernich satech a veceri v drahych restouracich.
Cesta busem byla jak jinak nez dobrodruzna, stav mistnich silnic je tak spatny, ze samotne oznaceni "silnice" je mnohdy vice nez prehnanym eufemismem. Vedla horami a projizdela velmi malymi vesnicemi. Architektura chatrci byla porad stejna - domky na kulech se slamenymi strechami. Kazde vesnici vevodil minimalne jeden zdeny barak, pravdepodobne mistni urad nebo sidlo nejakeho velkotovarnika...

Samotny Louang Phrabange je i presto velmi zajimave misto, primo vybizejici pro relax, ktery potrebuju, protoze v poslednich dnech toho busovani bylo moc. Ve meste je asi milion "Watu", mistnich buddhistickych klasteru. V nekterych se misi francouzska kolonialni architektura s laoskou, nutno podotknout ze to nevypada spatne :). Na severu tece mocny rozbahneny Mekong, na kterem pluji mistni privozy a vozi vesnicany na druhou stranu.
Internet je tady rychlejsi, nez v Cine, takze fotky snad taky budou... Celkove je ale Laos prekvapive drazsi, nez Rise Stredu, patrne kvuli turistum...

Ptal jsem se mistnich na malarii. Pry ve mestech vubec neni, jenom ve vesnicich a v dzungli. Take mistni backpackeri se deli "fifty-fifty" na dve skupiny. Jedni do sebe ladujou vsemozne chemikalie, at uz doxyciclyne, lariam nebo malarone, druzi na to kaslou a rikaji, ze si pouze davaji pozor na komary pri soumraku a v noci...

Setkal jsem se zde i s par neobvyklostmi. Napriklad v jednom "Watu" pracovali mnisi na oprave strechy a jeden z nich palil jedno cigaro za druhym. Mohlo mu byt tak 18. Ptal jsem se mistnich, jestli se to jako smi a oni ze ne, ale ze je to jeho vec. Proste prijde do pekla, ktere bylo vyobrazeno na jedne z nastennych maleb - rozhodne nic prijemneho :). Dalsi mnich si mi po kratke konverzaci rekl o penize na autobus. Odpovedel jsem, ze jsem chudy, a ze mu nemuzu vyhovet. Nakonec jsem ho odbyl asi 2000 kipy (1 USD = 9500 kipu). Pochybuju, ze to byl mnich. Spis podvodnik prevleceny do oranzoveho roucha. Ale snad jsem svou naivitou opet trochu potesil Buddhu.

Zitra odjizdim do Vang Vienu, takove mensi verze cinske vesnice Yangshuo. Lonely Planet i Rough Guide rikaji, ze je to "backpacker's paradise", takze se da opet ocekavat zaplava belochu. Tomuto terminu odpovida i premrstena cena za autobus...

Ted jsem si vzpomnel na perlicku, ktera me prekvapila pri vyplnovani zadosti o vizum do Laosu - byla tam kolonka "race" (rasa). Po dotazu, co tam mam napsat mi celnik odpovedel otazkou: "Are you black, white or yellow?" :))). Je to jedna vesela kopa, ti Laosani...

Diskuse k příspěvku

    V diskusi zatím není ani jeden příspěvek.

Odpověď

*

(63938)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2018. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.