16.01.2015, 14:39 | Zobrazovat výběr fotek Chengdu  Čína  Sečuán  

Jülinská druhá

Jůlinka... Tak nazývám uličku Jü-lin er siang ve stejnojmenné čtvrti. Vždycky jsem si ji pamatoval jako velmi živelné místo plné ruchu. Ze všech škvír se na světlo světa dere zvuk chrastících kostek ma-ťiangu, místní prodávají ovoce, maso (živé i mrtvé), jsou tu veřejné sprchy i v Čcheng-tu nesmírně oblíbené sičchangské barbecue. Tu podsaditý chlápek kuchá rybu, támhle Ika v podřepu telefonuje a napůl se skrývá za betonovým soklem. Odevšad něco voní či páchne, dá se tu pronajmout levné bydlení. Je to prostě klasická asijsko-čínská změť zvuků, nálad, lidí a jejich příběhů. Tu neděli jsme měli cestu okolo náhodou. Neměl jsem s sebou ani foťák, a tak jsme použili i6 Lenore Liu. Toto shledání ale bylo více než smutné. Celou uličku totiž okupují zakroužkované rudé znaky čchaj 拆 – postrach všech atmosférických míst a historických památek. Zatím tam jen tak sedí a čekají na příležitost. „Do dvou let,“ shodují se místní na univerzální době, která se snad používá po celé provincii k odhadu vymizení dalšího kusu zašlé historie. Troufám si tvrdit, že až Jůlinka vydechne naposledy, Nefritovým lesem bude znít vzlykot raněných desítek let. A tato čtvrť už nebude nikdy jako dřív... Nehledě na to, že až tyto myší díry zmizí, místní hráči, prodavači a vlastně úplně všichni budou rozděleni do svých nových unformních bytů a zdejší barvitá komunita se rozpadne. Dalekosáhlé dopady neřízeného ekonomického rozvoje jsou tak ještě hlubší, než si jedinec dokáže v prvních několika chvílích představit.

Diskuse k příspěvku

    V diskusi zatím není ani jeden příspěvek.

Odpověď

*

(29933)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2024. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.