10.11.2006, 20:00 | Zobrazovat výběr fotek Muzika  Praha  Česká republika  

Balkan Beat Box nadchli

Když jsem zabrouzdal na oficiální stránky BBB, hned mě praštila do očí ta šňůra koncertů, kterou právě podnikají. Z USA se přehoupli na starý kontinent a tourují jako šílení. Přesto jsem od koncertu očekával něco podobného, jako od Babylon Circus – tudíž jasnou převahu dechů a balkánského „feelingu“, do které se sem tam přimíchá nějaký vliv z opačné strany polokoule. Jak už ale bylo řečeno v pozvánce na tento koncert, celý název kapely je zavádějící, o čemž se velice slušně zaplněný klub Roxy měl za několik okamžiků přesvědčit.

O úvod se postarala Pohřební kapela, o které na stránkách Roxy nebyla ani zmínka, a tak mě její přítomnost dost překvapila. Měl jsem ji zafixovanou jako takovou polobigbítovou partu s legračními texty a nepříliš valným hudebním projevem. Nicméně jejich zvuk doznal mnohých změn od doby, kdy jsem je viděl naposledy. Dechy, mandolína, kytara, baskytara a skvělé bicí tvořily styl, který osciloval někde mezi dechovkou, ska a hospodským hard rockem a celé to patřičně „smrdělo“ balkánským temperamentem. Překvapila mě i jejich vyhranost, jen snad pán za zvukařským pultem mohl trošičku stáhnout hlasitost. Důkazem budiž to, že dvě holky, které stály přede mnou, si krátce po svém příchodu zarazily špunty do uší. Jelikož se nejednalo zrovna o můj šálek kávy, kapela mě nijak zvláště nebavila, ale lidem, poskakujícím do šíleného rytmu před pódiem, se evidentně jejich produkce zamlouvala. Po hodině si sbalili svá fidlátka a uvolnili místo hlavním hvězdám večera.

Po pódiu začala pobíhat skupinka lidí – dva měli na hlavě číro, další byl celý v obleku. Nějak jsem nemohl rozeznat, kdo patří k supportu kapely a kdo je členem. Později jsem se přesvědčil o tom, že kapela si své nástroje na pódium odvláčela a zapojila sama, všechno doladit pak přišel jejich vlastní zvukař.

Že budeme mít čest s pěknými hračičky, jsme zjistili hned na začátku, kdy všichni netrpělivě vyvolávali kapelu a své zraky měli upřené na pódium. Pánové ale vyběhli na ochoz a zahájili produkci tam – unplugged. Poté rychle seběhli na scénu a rozpoutali neuvěřitelný mix hudebních vlivů. Od začátku do konce byl zvuk naprosto perfektní, snad nejlepší, jaký jsem v Roxy slyšel za hodně dlouhou dobu, a tak mohla vyniknout perfektní dubová basa Itmara Zieglera i precizní údery perkusionisty a MCho Tomera Yousefa, jehož ostrý hlas jen podtrhával celou tu v dobrém slova smyslu šílenou jízdu. Dokonce stihnul na svém magickém pultíku, postaveném vedle perkusí, ovládat i dubové efekty.

Yousef je prý zároveň i VJ, což už je jeho těžko uvěřitelná čtvrtá funkce v této kapele, ale tuto část svého talentu nemohl z mě neznámých důvodů v Roxy předvést, protože na stěně nebylo plátno. Také avizovaná břišní tanečnice se nedostavila, nad čímž hořce zaplakal jeden z mých kamarádů a myslím, že nejen on. Nicméně ani tyto drobné detaily nemohly pokazit tuto skvěle rozjetou show.

Na bicí řádil Tamir Muskat, který současně pouštěl samplovaný elektronický background ze svého laptopu a na saxofon hrál asi nejslavnější člen BBB, její spoluzakladatel a člen věhlasného souboru jménem Gogol Bordello Ori Kaplan a neméně zdatně mu sekundoval jeho kolega Eyal Talmudi. Hrou na kytaru udivoval Uri Kinrot, hlavně kvůli jejímu nepříliš obvyklému držení.

To, co o sobě kapela říká, je do puntíku pravda. Od San Francisca po Jeruzalém, tam a zpět. V její produkci najdete vlivy dubu, hiphopu, židovského klezmeru, španělské a arabské hudby, vše podtrhnuté elektronickým podkladem. Na jednom místě jsem tak slyšel Leftfield, Ojos de Brujo, Israel Vibrations a další moje oblíbené kapely. Vím, že tento mix zní více než nepravděpodobně, ale celé dohromady to neuvěřitelně šlapalo. Kapela si své vystoupení ohromně užívala a pozitivní energie se přenesla i na jejich příznivce.

Porce tradičních 3 přídavků by byla možná ještě větší, kdyby se nedodržela striktnost programu. Po kapele totiž hrál ještě DJ. Třetí přídavek se úplně vymykal všemu, co kapela za celý večer předvedla. Začal jako trance, rychle pokračoval přes všechny již zmíněné styly a skončil jako techno. Byla to taková exkurse do historie hudebního vývoje (od domorodých rytmů po propracovanou hudbu a po kružnici zpět) a symbolická tečka za skvělým vystoupením...

Myslím, že každý, kdo tento koncert navštívil, musel být nadmíru spokojen. Bylo to vidět i u stánku BBB, kde se strhla rvačka o CDčka, trička a další věci, které měly nějakou souvislost s kapelou... Příště, až BBB opět přijedou, budou asi muset hrát ve sportovní hale, protože se dá předpokládat, že počet jejich příznivců poroste geometrickou řadou...

Diskuse k příspěvku

    V diskusi zatím není ani jeden příspěvek.

Odpověď

*

(62673)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2018. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.